Je opravdu nutné filtrovat vodu v bazénu

Bez bazénové filtrace se obejdou pouze přírodní nádrže na koupání, které jsou proklamovány jako samočisticí, kde jsou vysázeny v určité oblasti vodní rostliny, a kde je nasazen vodní plankton. V přírodě je to skutečně zařízeno tak, aby se vodní rezervoáry průběžně udržovaly v životaschopném stavu, vodní rostliny například vylučují algicidní látky, jež brání vytváření vodních řas, vodní hmyz, ryby a plankton jsou součástí potravního řetězce, do hry vstupuje fotosyntéza, pohlcování oxidu uhličitého, potřebného pro růst rostlin, produkce kyslíku, UV záření a další složité biochemické a fyzikální procesy.

Plavecké bazény, aquaparky a všechny ostatní menší umělé nádrže však vyžadují pravidelné filtrování vody a nasazování desinfekčních přípravků, bez nichž by se brzy voda proměnila v kalnou stoku, s rozmnoženými řasami, sinicemi a dalšími patogeny. Kdybychom ponechali svému osudu např. městský plavecký bazén, za pár dnů by byl na popud hygieniků pro veřejnost uzavřen.

Nejčastější způsob mechanického čištění vody je písková filtrace. Je to okruh s pohonnou jednotkou – čerpadlem, s filtrační nádobou a soustavou potrubí, armatur a ventilů, kudy proudí voda skrze filtrační písek, v němž se zachycují různé nečistoty od prachu až po listy a úlomky rostlin. Výhodou tohoto mechanismu je osvědčená technologie za dobu desítek let, a zároveň velmi levný filtrační materiál. Používá se k tomu filtrační písek, o frakci cca od půl milimetru do 1,2 mm, s velmi ostrými hranami, které se časem obrušují, což znamená, že se po několika sezónách musí náplň vyměnit za novou.

Použitý písek je pak možné využít na zahradě jako součást propustnějšího substrátu, lze jej použít jako posypový materiál v zimě na chodník, je možné přisypat jej na dětské pískoviště anebo jako dekorační vrstvu mezi skalničkami v okrasné části zahrady.