Nejtěžší třída na světě

Zamysleli jste se už někdy, která školní třída je ta nejtěžší? Jsou to třídy na druhém stupni základní školy, střední škola, nebo vysoká škola? Tak jaká třída je nejtěžší, ta ve které skládáte státní zkoušku, ta ve které maturujete, nebo úplně jiná? Jaká Vám přišla nejtěžší?

Když to vezmu od základu, mateřská škola těžká není, hrajeme si tam a vše se učíme hrou. Vlastně se nic moc ani neučíme, především si hrajeme a objevujeme svět. Potom nás čeká v životě ten největší krok, jaký si kdo dovede představit. Ano, je to nástup do první třídy základní školy. Proč? Protože nástupem do základní školy ztrácíme svobodu volné hry celý den, musíme poslouchat učitelku, pekelně se soustředit, když ta moucha, co leze po lavici je zajímavější, než výklad kantorky. Potom jsme hubování, že nedáváme pozor. Ale my jsme dávali pozor, na tu mouchu na lavici. Pořádně ten svět, kde po nás chtějí soustředění, sezení v lavicích, chození na toaletu ve stanovený čas, to je o přestávce, navazování vztahů nejen s dětmi v naší třídě, ale také s těmi z vyšších ročníků, kteří nás považují za mimina… Na prvňáčka toho je opravdu mnoho. Musí se přizpůsobit pravidlům školy a školní docházky, učit se písmena i čísla, učit se psát i počítat a mnoho dalšího. A při výtvarné výchově paní učitelka, která zjevně nemá fantazii jako my, nechápe, proč květinu kreslíme modrou a slunce černě, dostaneme za to špatnou známku a pocítíme křivdu. Jsme vlastně trestáni za to, že jsme neudělali něco tak, aby to odpovídalo světu a zvyklostem dospělých, ne světu kouzelnému, jaký ho do té doby vidíme.

Tak se snažíme příště přizpůsobit těm pravidlům, která pořádně ani nechápeme, květinu nakreslit červenou a slunce žluté. Ztrácíme svou svobodu a získáváme místo ní povinnosti, které už budeme mít celý život vždy nějaké a zbavíme se jich až s naším odchodem ze světa.

Tak jaká třída je tou nejtěžší? Za mě to je první třída základní školy.